Alergenová imunoterapie při alergii na pyl břízy: normalizace genové exprese a mikrobiálního osídlení

Výsledky studie odborníků z Helsinské univerzity naznačují, že alergenová imunoterapie u pacientů trpících alergií na pyl břízy mění genovou expresi a složení mikrobiomu nosní sliznice, jež posléze odpovídá stavu u zdravých jedinců.

Alergická rinitida způsobená alergií na pyl břízy patří k nejčastějším chronickým onemocněním na severní polokouli. Epitelové buňky dýchacích cest hrají významnou roli při alergické rinitidě, neboť představují první linii obrany proti inhalačním alergenům a slouží jako aktivní mediátor přirozených a adaptivních imunitních reakcí. Poznatky z finské studie svědčí o tom, že alergenová imunoterapie má příznivý vliv na složení mikrobiomu nosní sliznice.

Sledovaný vzorek

Odborníci pozorovali šest pacientů s alergickou rinitidou a pět zdravých jedinců během dvou po sobě jdoucích jar a zim. U tří pacientů s alergií na pyl břízy byla po první zimě zahájena subkutánní alergenová imunoterapie. Odborníci shromáždili celkem čtyři desítky stěrů z nosu a provedli sekvenování RNA s cílem provést analýzu genové exprese a změn v mikrobiálním osídlení ovlivněné alergickou rinitidou a alergenovou imunoterapií.

Výsledky finské studie

Výsledky studie ukazují, že pacienti podstupující alergenovou imunoterapii měli během pylové sezóny méně symptomů alergické rinitidy a došlo u nich ke změně transkriptomu epitelu. Autoři studie podotýkají, že imunoterapie ovlivnila signální dráhy receptorů figurujících při astmatu, chemokinových receptorů a toll-like receptorů v jarním období; v zimě rozdíly mezi sledovanými skupinami nebyly pozorovány. Výsledky dále naznačují, že diverzita mikrobiálního osídlení u skupiny, která absolvovala imunoterapii, se přiblížila hodnotám u zdravých jedinců. Odborníci na základě výsledků studie podotýkají, že sekvenování RNA je slibnou metodou monitorování reakcí na alergenovou imunoterapii.

(pak)

Zdroj: https://www.sciencedaily.com/releases/2019/02/190219111726.htm