CHOPN ve světě s COVID-19

Letošní XXV. hradecké pneumologické dny, které se konaly online, věnovaly z pochopitelných důvodů značnou část programu problematice onemocnění COVID-19 z různých hledisek. Ve druhém kongresovém dni doktor Marc Miravitlles z Barcelony shrnul dosavadní poznatky o chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) a COVID-19 a přidal vlastní zkušenosti ze Španělska s bojem s COVID-19 v průběhu první vlny v roce 2020.

Jak známo, COVID-19 se do hostitelské buňky dostává skrze vazbu svého spike (S) proteinu na ACE2 receptor buněk a nadále ovlivňuje rovnováhu receptorů ACE/ACE2, čímž působí prozánětlivě. Tento receptor je u pacientů s CHOPN (stejně jako u kuřáků) přítomen ve větším počtu než u běžné populace. Zdálo by se tedy, že pacienti s CHOPN budou k infekci COVID-19 náchylnější. Studie z oblasti New Yorku (Richardson 2020) a Lombardie (Graselli 2020) však ukazují, že podíl pacientů s CHOPN je u nemocných s COVID přibližně stejný nebo nižší, než je jejich zastoupení v populaci. Zdá se tedy, že onemocnění CHOPN nepředstavuje vyšší riziko propuknutí COVID-19. Nicméně jak ukazují další data, pacienti s CHOPN mají vyšší riziko závažného průběhu a smrti. Rozsáhlá španělská retrospektivní studie (Graziani 2020) ukázala přibližně třikrát vyšší úmrtnost u pacientů s CHOPN a COVID-19 oproti pacientům starším 40 let a s COVID-19. CHOPN je tedy zcela jistě závažným prognostickým faktorem v případě onemocnění.

Další zajímavý pohled na CHOPN a COVID-19 poskytuje farmakoterapie. Inhalační kortikosteroidy mohou mít v laboratorních podmínkách antivirové účinky (například ciklesonid), nicméně klinická pozorování nepotvrdila protektivní efekt dlouhodobě podávaných inhalačních kortikosteroidů u pacientů s CHOPN (Schultze 2020). Naopak pacienti s CHOPN na dlouhodobé terapii LABA/LAMA měli lepší prognózu při onemocnění COVID-19. Jakou roli mohou mít inhalační kortikosteroidy při užití v kratším časovém úseku u běžné populace, prokázala studie nemocných léčených budesonidem (Ramakrishnan 2021). Časné užití inhalačního budesonidu (400 µg 2× denně) po propuknutí COVID-19 snížilo riziko potřeby akutního lékařského zásahu a zkrátilo dobu potřebnou k rekonvalescenci. Lze tedy shrnout, že dlouhodobá inhalační kortikoterapie u pacientů s CHOPN nezlepšuje prognózu onemocnění COVID-19, nicméně krátkodobé užití budesonidu u běžné populace protektivní efekt má.

Doktor Miravitlles se na CHOPN a COVID-19 zaměřil ještě z pohledu průběhu CHOPN jako takové v době pandemie a nařízených opatření. V roce 2019 zaznamenali v Hong Kongu během pandemie pokles počtu hospitalizací pro akutní exacerbaci CHOPN (Chan 2020). Tento pokles současně nebyl zaznamenán u počtu hospitalizací pro jiná onemocnění, jako je například srdeční selhání. Důvod se pokouší odhalit další studie (McAuley 2020), která sledovala změnu chování pacientů s CHOPN při pandemii. V průběhu lockdownu (6 týdnů po zahájení opatření) měli pacienti lepší compliance s léčbou, byli však více úzkostní a měli méně pohybu. Pacienti změnili i svůj způsob života, co se týče nákupních zvyklostí a sociálních kontaktů. Jakou měrou je tato změna zodpovědná za pokles počtu exacerbací, nelze však s jistotou určit.

Poslední část své přednášky věnoval doktor Miravitlles svým zkušenostem z Barcelony v průběhu první vlny v roce 2020. Demonstroval, s jakou rychlostí se infekce novým koronavirem šířila, za pouhých 14 dní stoupl ve Španělsku počet potvrzených případů z 58 na 4 209. Nemocnice, v níž pracuje a která je druhou největší ve Španělsku, zaplnila za 18 dní svoji kapacitu z 90 % COVID pozitivními pacienty. V průběhu náporu na nemocnici, která již nebyla schopna příval pacientů pojmout, byla upravena sportovní hala naproti nemocnici na lůžkové zařízení pro COVID pozitivní pacienty. Situace se výrazně zlepšila okolo června 2020 po zahájení lockdownu, kdy nemocnice postupně uvolnila většinu své kapacity pro běžný provoz.

60
5759