COVID-19 a astma: Snížení rizika a udržení kontroly

Nový typ koronaviru SARS-CoV-2 již obletěl téměř celý svět a nákaza byla zaznamenána ve 188 ze 195 zemí (https://ncov2019.live/data). Nejrizikovější skupinou jsou osoby nad 60 let a pacienti s chronickým onemocněním. COVID-19 má především respirační symptomy a plíce jsou nejhůře postiženým orgánem, většina nemocných zemřela pro plicní selhání a přestavbu plicní tkáně (Liang T et al. Handbook of COVID-19 Prevention and Treatment, Alibaba Cloud, 18. 3. 2020). Proto panují odůvodněné obavy o pacienty s chronickými respiračními chorobami, tedy i astmatem.

Webový portál Allergic Living uveřejnil názory dvou amerických alergologů profesora Jamese Bakera (Univerzita v Michiganu) a dr. Briana Schoera (Ohio).

Podle nich lidé s astmatem nemají vyšší riziko nákazy SARS-CoV-2, ale při infekci může mít COVID-19 horší průběh. Zatím nejsou statistická data o tom, jak u astmatiků toto onemocnění probíhá.

Experti radí pacientům, aby byli proaktivní. Jednou z nejlepších věcí, které mohou lidé s astmatem udělat, je zajistit, aby jejich astma bylo co nejlépe léčeno a kontrolováno. To znamená pečlivě užívat všechny předepsané léky, respektive kontaktovat svého lékaře s žádostí o úpravu léčby, pokud pacient cítí, že by léčba mohla být účinnější. Při jakýchkoliv symptomech (kašel, dušnost – i mírná, dekondice) je vhodné přehodnotit tíži astmatu.

V Česku byl vydán Doporučený postup diagnostiky a léčby bronchiálního astmatu v roce 2015 (M. Teřl a kol. Geum 2015). Na straně 32 je uvedeno: „Všichni nemocní astmatem by měli být poučeni, jak se zachovat při zhoršování příznaků své nemoci, tj. při ztrátě aktuální kontroly – ti s těžšími formami nemoci nejlépe formou písemného „akčního“ plánu, přizpůsobeného intelektu a jazyku nemocného. Doporučujeme, aby písemný plán obsahoval nejen návod k úpravě medikace, ale vždy také adresy a spojení na lékaře, resp. zařízení, kam se v případě potřeby mají obrátit.“ (1)

Dodržovat léčbu a postupovat podle akčního plánu je pro pacienty s astmatem v současné pandemii COVID-19 to nejdůležitější, co pro sebe mohou udělat, kromě přísného dodržování obecných epidemiologických opatření (https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19). Používání masky na veřejnosti je od 18. března 2020 v ČR povinné.

Všechny virové infekce, včetně obvyklých kmenů koronaviru, rhinovirů a influenzy mohou způsobit exacerbaci astmatu. Pro přehlednost připojujeme tabulku příznaků podobných onemocnění.

Příznaky COVID-19 a dalších podobných onemocnění.

Symptom	COVID-19	Nachlazení	Chřipka	Alergie
Horečka	Často	Vzácná	Často	Občas
Suchý kašel	Často	Mírný	Často	Občas
Dušnost	Často	Ne	Ne	Často
Bolesti hlavy	Občas	Vzácně	Často	Občas
Bolest svalů a kloubů	Občas	Často	Často	Ne
Bolest v krku	Občas	Často	Často	Ne
Únava	Občas	Občas	Často	Občas
Průjem	Vzácně	Ne	Občas u dětí	Ne
Rýma	Vzácně	Často	Občas	Často
Kýchání	Ne	Často	Ne	Často

Zdroj: Business Insider, podle CDC, WHO, ACAAI

Podezření na COVID-19

Při typických příznacích COVID-19 (viz tab.) je nutné telefonicky kontaktovat lékaře a zajistit testování. Je nezbytně nutné dodržovat epidemiologická opatření jako při pozitivitě SARS-CoV-2 až do doby, kdy je znám výsledek. Při komunikaci se zdravotníky je nutné zdůraznit, že symptomatický podezřelý z nákazy je astmatik a mít k dispozici písemný seznam léků, které pacient užívá. I při příznacích COVID-19 nemá pacient vysazovat léky na astma, ani snižovat dávkování.

Kortikosteroidy

Inhalační kortikosteroidy (IKS) nezvyšují riziko nákazy a mají být aplikovány v nezměněném režimu. Američtí experti však nedoporučují preventivní podání IKS, pokud je pacient zatím neužíval (jiné doporučené postupy v USA).

Systémové kortikosteroidy působí útlum imunitního systému. Jejich terapeutické použití při infekci SARS-CoV-2 podrobně popisují čínští autoři v Handbook of COVID-19 Prevention and Treatment (str. 24–25). Osvědčila se nárazová dávka v úvodu onemocnění ke snížení horečky a potlačení cytokinové reakce (metylprednisolon v dávce 0,75–1,5 mg/kg hmotnosti a den intravenózně; respektive 40 mg jednou až dvakrát denně; u kritických stavů je doporučeno podat až 80 mg metylprednisolonu dvakrát denně po dobu tří dnů).

Biologická léčba

Podle amerických expertů nemají imunosupresivní účinek, a proto se mohou užívat i v pandemii COVID-19. Jde o všechny používané přípravky (omalizumab, reslizumab, dupilumab, mepolizumab a benralizumab).

Topická léčba

Nosní spreje a kapky, stejně jako dermatologické přípravky se používají beze změn.

Důležité odkazy

• https://www.vzp.cz/poskytovatele/informace-pro-praxi/covid-19
• https://www.ecdc.europa.eu/en/news-events/information-covid-19-specific-groups-elderly-patients-chronic-diseases-people
• https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19
• https://www.svl.cz/zpravy/prohlaseni-spl-cr-a-doporuceni-svl-cls-jep-k-jeho-respektovani-k-covid-19.html
• https://www.techinasia.com/jack-ma-foundation-handbook-china-experience-battling-covid-19

(miš)

Zdroj:

1. National Asthma Education and Prevention Program (NAEPP). Expert Panel Report 3 (EPR-3): Guidelines for the Diagnosis and Management of Asthma-Summary Report 2007. J Allergy Clin Immunol 120, 5 Supl.: S94–138, 2007