Holandská studie z běžné praxe potvrzuje efekt reslizumabu u těžkého eozinofilního astmatu

Reslizumab, biologická léčba namířená proti interleukinu 5, prokázal svou účinnost v randomizovaných studiích u pacientů s těžkým eozinofilním astmatem. Studie zabývající se efektem v reálné praxi nejsou zatím početné, přinášíme shrnutí holandské studie publikované v The Journal of Allergy and Clinical Immunology: In Practice.

Holandská studie (Hashimoto, 2022) čerpala data z registru RAPSODI (registr pacientů s těžkým astmatem léčených v Holandsku) a zahrnovala 134 dospělých s těžkým eozinofilním astmatem, kteří zahájili léčbu reslizumabem mezi začátkem roku 2017 a dubnem 2020 a byli sledováni po dalších alespoň 6 měsíců. Do hodnocení byli zahrnuti pacienti bez dosavadní zkušenosti s biologickou léčbou i astmatici, kteří již jiným biologikem léčeni byli. Pacientů přecházejících z jiné biologické léčby bylo 60 %. Velká část pacientů vstupovala do sledovacího intervalu s každodenním užíváním kortikosteroidů (57,9 %) a většina pacientů byla sledována po dobu 12 měsíců.

U všech pacientů léčených reslizumabem došlo k signifikantnímu snížení počtu exacerbací a také ke snížení denních dávek perorálních kortikosteroidů. Zmenšil se i podíl pacientů, kteří perorální kortikosteroidy museli denně užívat (z 59,7 na 39,7 %). Tato změna byla výraznější u skupiny přecházejících z jiné biologické léčby. V této skupině byl zároveň před léčbou podíl nemocných s každodenním podáváním kortikosteroidů vyšší. Celková odpověď na léčbu reslizumabem byla u dříve biologikem neléčených pacientů hodnocena jako dobrá nebo výborná u 69,2 %, žádné zlepšení se neobjevilo u 9,6 % astmatiků. Pacienti přecházející z jiné biologické terapie reagovali dobře nebo výborně v 52, 1 % a beze změny zůstalo 16,4 % pacientů.

Tato studie je zatím jediná, která sledovala i účinek reslizumabu na pacienty s těžkým eozinofilním astmatem, kteří již biologickou léčbou byli léčeni, ale bez výsledku nebo měla závažné vedlejší účinky. Zdá se, že reslizumab je u většiny z nich účinný, snižuje potřebnou dávku perorálních kortikosteroidů a četnost exacerbací. Navíc tato práce navíc oproti randomizovaným kontrolovaným studiím zahrnovala i pacienty s těžkým eozinofilním astmatem mající anamnézu těžkého nikotinismu, srdečních chorob a s vysokými dávkami perorálních kortikosteroidů. Celkově byli do této studie zahrnuti pacienti s horším průběhem astmatu než v proběhlých studiích fáze 3.

Z uvedeného vyplývá, že reslizumab je velice efektivním typem biologické léčby, jenž obstál v klinické praxi jak u pacientů naivních, tak i u pacientů, kteří již byli léčeni jiným biologikem. Je vhodné zvážit jeho užití i u pacientů, u kterých není efektivní jiná biologická léčba, ač je mířena proti stejnému cytokinu.

Zdroj: The Journal of Allergy and Clinical Immunology: In practise

60
5759