Klinické studie ve většině případů opomíjejí zahrnout do své metodiky údaje o správné inhalační technice pacientů

Astma a CHOPN jsou respirační onemocnění, jejichž léčba závisí na užívání inhalační medikace. Zvládnutí inhalační techniky pacientem je tedy pro správnou a úspěšnou léčbu CHOPN a astmatu kruciální. Pokud tato standartní medikace pacientovi nestačí je na řadě eskalace léčby, v případě astmatu kupříkladu i biologická léčba. Existuje mnoho studií zabývajících se tímto tématem, nicméně v The Journal of Allergy and Clinical Immunology: In Practice v letošním roce vyšel článek zkoumající do jaké míry se však klinické studie astmatu a CHOPN zabývají u svých pacientů právě správnou inhalační technikou. Bylo totiž zjištěno, že až 90 % pacientů se při používání inhalátoru dopouští kritické chyby. Nesprávná inhalační technika, pokud není zjištěna a napravena, může vést až k eskalaci léčby či nasazení biologické léčby, která vlastně ani není na místě.

Studie představená v článku zahrnovala klinické studie publikované v posledních deseti letech, které probíhaly na pacientech s astmatem nebo CHOPN podrobujících se eskalaci užívaní základní medikace  nebo zahájení biologické léčby. Ze 118 studií pouze 14 (11,9 %) uvedlo v dostupných materiálech informace o zjišťování správného provádění inhalační techniky pacientem. V rámci 54 studií zabývajících se nasazením biologické léčby byla nalezena pouze jedna (1,9 %) zmiňující, že při vstupním vyšetření byla ověřena správnost provedení inhalačního manévru. Ze 14 studií zabývajících se inhalační technikou jich pouze 6 zahrnulo zásadní informace, ke kterým patří údaj o vstupní kontrole, kontrole v průběhu, jakým způsobem byla kontrola provedena a kdo ji provedl.

Ačkoliv do metodických pokynů zbylých studovaných klinických prací mohla patřit i kontrola inhalačních technik, nebyla tato informace zveřejněna v závěrečné zprávě a ani nebyla nijak dohledatelná v dostupných materiálech. Z těchto údajů lze usuzovat, že mnoho studií nebere přílišný ohled na správnou inhalační techniku. Tento fakt se zdá jako kritická chyba, jelikož bylo zjištěno, že ve skupině těžkého nekontrolovaného astmatu lze dosáhnout kontroly po důsledném zaučení v inhalační technice až u 49 % pacientů (Sulaiman, 2018).

Zároveň vyvstává otázka, jakým způsobem kontrolovat inhalační techniku v rámci klinických studií a jakým způsobem ji reportovat. Ve zveřejněném článku je přiložen navrhovaný dotazník sloužící k vyšetření a hodnocení inhalační techniky v probíhajících klinických testech. Po jeho validaci bude vhodný k užití i v běžné klinické praxi.

Zdroj:

Dekhuijzen, P. R., Levy, M. L., Corrigan, C. J., Hadfield, R. M., Roche, N., Usmani, O. S., Barnes, P. J., Scullion, J. E., Lavorini, F., Corbetta, L., Kocks, J. W., Cosio, B. G., Buhl, R., & Pedersen, S. E. (2022). Is Inhaler Technique Adequately Assessed and Reported in Clinical Trials of Asthma and Chronic Obstructive Pulmonary Disease Therapy? A Systematic Review and Suggested Best Practice Checklist. The Journal of Allergy and Clinical Immunology: In Practice10(7), 1813-1824.e1. https://doi.org/10.1016/j.jaip.2022.03.013

60
5759