Léčba astmatu v závislosti na pohlaví a genderu
Astma a jeho vznik, průběh a léčba jsou ovlivněny mnoha faktory, mezi které patří i pohlaví a gender. Ačkoliv pohlaví je definováno na základě anatomických a fyziologických vlastností daných geneticky, gender, který je někdy označován jako sociální pohlaví, nemá jasnou definici a vymezení. Může být popsán jako souhrn sociálních rolí, chování a výrazu identity člověka. Článek publikovaný v Journal of Allergy and Clinical Immunology: In Practice v tomto roce poodhaluje, jakým způsobem je možné dávat pohlaví a gender do souvislosti s průběhem astmatu.
Patogeneze astmatu a jeho klinický průběh
Ženské pohlavní hormony (progesteron a estrogen) přispívají ke vzniku astmatu a zhoršují jeho příznaky. Tento fakt je zřejmý už z vyšší prevalence astmatu u děvčat po nástupu puberty, přičemž před pubertou je tento poměr opačný. U malých chlapců je vývoj plic dysanaptický, alveoly se vyvíjejí rychleji než dýchací cesty, což může vést k omezení průtoku a k náchylnosti ke vzniku astmatu. Nicméně zvýšený výskyt astmatu u žen pokračuje i postmenopauzálně. U žen se zároveň častěji vyskytuje zvláštní fenotyp neutrofilního astmatu ve spojitosti s obezitou. Genderové role a zaměstnání ovlivňují expozici exogenním spouštěčům astmatu a dalším faktorům majícím vliv na zdraví. Typicky ženské práce (jako jsou například kadeřnice, uklízečky, zaměstnankyně salonů krásy) s sebou nesou riziko expozice chemickým sloučeninám způsobujícím snížení plicních funkcí.
Závažnost astmatu a jeho symptomů
Ženy jsou zatíženy vyšší morbiditou i mortalitou ve spojitosti s astmatem. Některé ženy mají závažnější příznaky v určitých fázích menstruačního cyklu a v průběhu těhotenství, což je opět spojováno s kolísáním hladiny pohlavních hormonů. Komorbidity, které jsou častější u žen než u mužů, mohou také negativně ovlivňovat astma a jeho příznaky. Mezi tato onemocnění patří například úzkostná porucha, deprese nebo obezita. Zda jsou tyto komorbidity častější u žen kvůli pohlavním hormonům, nebo z důvodu odlišné sociální role, je otázkou. Oboje zcela jistě přispívá i k odlišnému prožívání příznaků astmatu. Ženy prožívají vyšší míru diskomfortu než muži při stejných hodnotách FEV1 (jednovteřinová vitální kapacita), jsou dráždivější ke kašli a více vnímají svou dušnost.
Management a léčba astmatu
Pro léčbu astmatu je žádoucí znát komorbidity postihující ve větší míře ženy. Například úzkostné stavy, panická porucha a dysfunkční dýchání mohou mít vliv na diagnostiku a managment terapie astmatu. Zvláštním stavem je u žen i těhotenství, kdy dekompenzované astma může vést až k poškození plodu. Některé ženy v těhotenství sníží dávky, nebo dokonce vysadí medikaci ze strachu z vlivu na nenarozené dítě, v některých případech i na popud lékaře. Kromě vysokých dávek v prvním trimestru je užívání inhalačních kortikosteroidů bezpečné pro matku i pro dítě. Používání inhalačních kortikosteroidů je doporučeno i v globální strategii GINA (Globální iniciativa pro astma) pro prevenci a management terapie astmatu.
Závěrem lze říci, že existují markantní rozdíly v prevalenci a intenzitě prožívání symptomů astmatu u mužů a žen v rámci různých věkových kategorií. Studie dokazují, že se jedná nejen o fyziologické odlišnosti obou pohlaví, ale rovněž o sociokulturní role zahrnuté v pojmu gender. S rozdílnostmi v průběhu, typických spouštěčích a komorbiditách v závislosti na pohlaví a genderu by měli být seznámeni lékaři pečující o pacienty s astmatem, jedině tak bude těmto nemocným poskytnuta personalizovaná adekvátní péče.
Zdroj: Jenkins CR, Boulet LP, Lavoie KL, et al. Personalized treatment of asthma: The importance of sex and gender differences. J Allergy Clin Immunol Pract 2022;10:963–971. https://doi.org/10.1016/j.jaip.2022.02.002
