Nová studie poskytuje hlubší pohled do imunologických mechanismů těžkého astmatu
Recentně publikovaná studie v časopise Science Immunology poskytuje nové poznatky o rozvoji a progresi těžkého bronchiálního astmatu, jejíž výsledky by se měly odrazit ve vývoji a testování nových léků.
Ve Spojených státech amerických trpí bronchiálním astmatem více než 24 miliónů lidí, přičemž 10 % z nich trpí těžkým astmatem, tedy formou nemoci nereagující na terapii. Imunologické mechanismy, které jsou podkladem závažného zánětu plicní tkáně, nejsou dobře známy. Studie výzkumníků z Brigham and Women’s Hospital v Bostonu vytvořila model zánětlivé plicní tkáně, díky čemuž nabízí hlubší pohled na imunopatogenezi těžkého astmatu.
Jeden z autorů studie Bruce Levy říká, že pacienti trpící astmatem nejsou identičtí. Genetika astmatu a rozdíly v klinické charakteristice poskytují důležité důkazy o rozdílech, které výrazně ovlivňují přístup ke klinické péči. Na druhou stranu však zmiňuje, že stále nerozumíme etiologii astmatu a z hlediska dlouhodobé prognózy máme pouze omezené informace. V současnosti není k dispozici kauzální terapie onemocnění, proto je před námi ještě mnoho práce.
Za účelem tvorby modelu zánětlivé plicní tkáně využil vědecký tým myší modely exponované běžným alergenům vnitřního prostředí – domácím prachovým roztočům a bakteriálním endotoxinům. Expozice těmto stimulům vede k rozvoji komplexní zánětlivé reakce, která se označuje jako neutrofilová extracelulární past neboli NETóza.
Neutrofilovou extracelulární past představují sítě vláken sloužících imunitnímu systému k zachycení a zneškodnění patogenu. Vlákna jsou složena z extrudovaného nukleárního materiálu neutrofilů, včetně DNA. Membrány neutrofilů se následně uzavřou, čímž vznikají cytoplasty – bezjaderné buňky. Proces NETózy může hrát signifikantní roli při eliminaci případného patogenu, ale současně může způsobit poškození vlastního orgánu a zapříčinit rozvoj zánětlivé reakce. Levy a jeho kolegové zjistili, že proces NETózy hraje důležitou úlohu v udržování a zesilování zánětlivé reakce v plicní tkáni.
Tým také zkoumal vzorky plicní tekutiny pacientů s těžkým astmatem. U podskupiny pacientů byl nalezen vysoký počet neutrofilů a současně byly detekovány cytoplasty a neutrofilové extracelulární pasti. Tento nález by se tak v budoucnosti mohl stát důležitým vodítkem pro tvorbu a testování nových léků na těžké astma, studie probíhající v současné době totiž nestratifikují pacienty podle počtu neutrofilů nebo jiných důležitých markerů zánětu.
(drho)
Zdroj: Krishnamoorthy N., Douda D. N., Brügemann T. R. et al. Neutrophil cytoplasts induce TH17 differentiation and skew inflammation toward neutrophilia in severe asthma. Sci Immunol 2018 Aug 3;3(26). pii: eaao4747. doi: 10.1126/sciimmunol.aao4747.
