Obezita ve spojitosti s poruchami respiračního systému

V listopadu 2020 byl publikován článek doktora H. K. Makkera z Londýna ohledně obezity a jejího vlivu na nemoci respiračního systému.

Obezita ovlivňuje patofyziologii respiračního systému jak mechanicky, tak prostřednictvím přítomného systémového zánětu. Nadměrná váha je významnou příčinou nevysvětlitelné dušnosti, obstrukční spánkové apnoe (OSA) a hypoventilačního syndromu při obezitě (obesity hypoventilation syndrome – OHS). Pro astma a chronickou obstrukční plicní nemoc (CHOPN) je obezita faktorem zvyšující morbiditu na tyto choroby. Snížení váhy může pomoci s dušností, OSA, OHS a zlepšit kontrolu nad astmatem a CHOPN.

Obezita a její přímý vliv na plíce

Při diferenciální diagnostice je obezita často přehlíženým faktorem způsobující potíže s dechem při námaze. Míra dušnosti bývá dokonce přímo úměrná stupni obezity, až 80 % morbidně obézních pacientů udává obtíže při zátěži. Tento fakt může být vysvětlen zvýšenou prací potřebnou k překonání snížené compliance hrudní stěny, zvýšeným odporem dýchacích cest nebo oslabením dýchacích svalů.

Nadměrné uložení tuků v hrudní oblasti může způsobit extrapulmonární restrikci na spirometrii v důsledku redukce exspiračního rezervního objemu a vitální kapacity. Zároveň může dojít ke snížení usilovného výdechu za vteřinu (FEV1) kvůli zvýšení odporu dýchacích cest. Oproti tomu obezita abdominální omezuje pohyb bránice a základní objem vdechovaného vzduchu, což může způsobit altelektázy a změny v poměru ventilace/perfúze vedoucí k hypoxemii.

Obstrukční spánková apnoe

Hlavní příčinou OSA je obezita v oblasti krku (obvod více než 17 palců/43 centimetrů). Způsobuje zúžení a zvýšenou kolapsibilitu horních cest dýchacích. Obstrukce horních cest dýchacích plynoucí ze supinační polohy a svalové hypotonie během spánku vede k opakovaným apnoe a hypopnoe spojených s poklesem saturace kyslíku a narušením spánku. Pacienti s OSA jsou během dne velmi spaví a unavení, což se podepisuje na jejich schopnosti řídit, vykonávat povolání a žít kvalitní život. Lidé s OSA jsou kvůli chronické intermitentní hypoxii přispívající k systémovému zánětu, který je udržován a vytvářen adipocytokiny, ve zvýšeném riziku vzniku kardiometabolických chorob.

Pacienti s obezitou, kteří si stěžují na narušený spánek nebo na zvýšenou spavost v průběhu dne, by měli být vyšetření pomocí některého ze screeningových dotazníků (Berlínský dotazník nebo STOP-Bang). Léčba pomocí CPAP (continuous positive airways pressure) je nejúčinnější metodou kontroly OSA, ale redukce hmotnosti dokáže spánkovou apnoe zcela vyléčit. Již snížení hmotnosti o 10 % vede k poklesu závažnosti OSA o jednu třetinu. Velice obézní pacienti nejen že mají vysokou prevalenci OSA, ale i zvýšené riziko sníženého centrálního respiračního úsilí. Jejich dýchání se stává během spánku povrchní a způsobuje delší hypoxii.

Hypoventilační syndrom při obezitě

Pacienti, kteří mají saturaci pod 90 % po dobu jedné třetiny spánku, mají s větší pravděpodobností OHS. Při vyšetření arteriálních plynů je přes den odhalena hyperkapnie. Tito pacienti mají vysoké riziko vzniku plicní hypertenze a cor pulmonale vedoucí k pravostrannému srdečnímu selhání a akutnímu nebo chronickému respiračnímu selhání. OHS je jednou z nejčastějších ale zároveň velice opomíjených příčin akutního hyperkapnického respiračního selhání vedoucího k přijetí do nemocnice.

V praxi by mělo být u obézního pacienta se známkami pravostranného srdečního selhávání (otoky dolních končetin) a nízkou saturací hemoglobinu pomýšleno na hypoventilační syndrom.

Astma

Obezita je spojená s vysokým výskytem astmatu, nicméně obezita nemá přímý vliv na zánět stěny dýchacích a cest a jejich hyperreaktivitu. Mechanický faktor obezity se však přesto přidává k omezení průchodnosti dýchacích cest při astmatu. Zároveň je při léčbě potíž se sníženou efektivitou inhalačních kortikosteroidů pro systémový prozánětlivý efekt obezity. Obézní pacienti s astmatem bohužel zažívají více akutních exacerbací a jejich stav častěji vyžaduje hospitalizaci oproti neobézním pacientům.

CHOPN

Stejně jako u astmatu obezita omezuje plicní funkce a výměnu plynů u pacientů s CHOPN. U nemocných s CHOPN je obezita velice častá a zhoršuje dušnost, kvalitu života a zvyšuje počet exacerbací. I přes mírný nebo střední stupeň CHOPN mají pacienti trpící zároveň OSA vyšší riziko chronického respiračního selhání. I zde snížení hmotnosti zmírňuje u obézních pacientů s CHOPN dušnost.

Zdroj: https://letstalkrespiratory.ie/impact-of-obesity-on-respiratory-diseases/

60
5759