Pacienti s CHOPN mají vyšší riziko propuknutí deprese
Deprese je jednou z nejčastějších komorbidit u pacientů s CHOPN a má svůj odraz v průběhu onemocnění. Pacienti, u kterých je diagnostikována CHOPN a zároveň deprese, mají horší kvalitu života, nejsou příliš adherentní k pravidelnému užívání léčiv a ke kvalitnímu provádění dechové rehabilitace. Vzhledem k těmto skutečnostem je vhodné u pacientů s CHOPN po depresi pátrat a následně ji aktivně léčit. Studie z Velké Británie probíhající v letech 1995 až 2005 určila míru incidence deprese u pacientů CHOPN na 16,2 na 1 000 osoboroků. Tato studie bohužel pracovala s daty platnými ještě v době před vydáním prvních NICE guidelines, jež se zabývaly CHOPN a depresí a ovlivnily diagnostiku a péči u obou onemocnění. Proto mezi lety 2004 a 2015 probíhala studie zabývající se propuknutím deprese po stanovení diagnózy CHOPN. Její výsledky byly publikovány v roce 2022 v odborném časopise Respiratory Medicine. Našim čtenářům přinášíme shrnutí zveřejněného článku.
Studie se účastnilo 44 362 pacientů s CHOPN ve věku 40 let a více; data pocházela z rozsáhlé databáze THIN (The Health Improvement Network) zahrnující 6 % obyvatel Velké Británie. Ke každému pacientovi s CHOPN byli přiřazeni až čtyři lidé bez CHOPN, kteří byli zvoleni na základě věku, pohlaví a příslušnosti k praktickému lékaři. Osob bez CHOPN bylo do studie zařazeno 124 410. Ze studie byli vyřazeni pacienti s depresí anebo pacienti, jimž byla předepsána antidepresiva dva roky před zařazením do studie. Průměrný věk účastníků studie byl 67,6 roku, převažovali muži (65 %) a medián času sledování činil 5,95 roku.
U pacientů s CHOPN byla v průběhu sledování diagnostikována deprese ve 4,9 % (tj. u 2 155 osob), pacienti bez CHOPN měli depresi diagnostikovánu méně častěji (2,7 %, 3 400 osob s diagnostikovanou depresí). Po adjustaci k BMI (index tělesné hmotnosti), kuřáctví, CCI (Charlson Comorbidity Index) a k socioekonomické třídě bylo riziko pro propuknutí deprese u pacientů s CHOPN vyšší o 41 % než u osob bez CHOPN. Toto riziko je výrazně vyšší pro ženy trpící CHOPN než pro muže s CHOPN. Dalším sledovaným ukazatelem byla preskripce antidepresiv, která byla opět významně zvýšena u skupiny pacientů s CHOPN (17,9 % u pacientů s CHOPN vs. 11,7 % u osob bez CHOPN). Vyšší riziko rozvoje deprese si nesli pacienti s horším stupněm dušnosti, s MRC (Medical Research Council) skóre 4 a 5 a také nemocní s horším socioekonomickým statusem ve srovnání s pacienty z vyšších tříd.
Výsledky studie potvrzují předpoklad, že u pacientů s CHOPN lze očekávat vyšší výskyt deprese. Na zvýšeném riziku se spolupodílí více faktorů. Jedním z nich je závažnost CHOPN, která je spojena s mírou dušnosti. Pocit nedostatečnosti dechu může hrát roli v psychologickém dopadu tohoto onemocnění na život nemocného člověka. Nižší socioekonomický status bývá spojen s horší dostupností zdravotní péče a zároveň s vystavením dalším stresovým faktorům, které se mohou podílet na rozvoji deprese.
Závěrem je nutno zopakovat, že časný záchyt deprese u pacientů s CHOPN je zásadní pro průběh léčby nejen psychického onemocnění, ale i CHOPN. Správně zvolená terapie, která může být i nefarmakologická, dokáže zlepšit kvalitu života pacienta. Při dobrém psychickém stavu, a tudíž lepší compliance dosáhneme výraznějších klinických výsledků při léčbě CHOPN.
Zdroj: Incidence of depression and antidepressant prescription in patients with COPD: A large UK population-based cohort study – Respiratory Medicine. Home Page: Respiratory Medicine [online]. Copyright © 2022 Elsevier Ltd. All rights reserved. [cit. 28. 12. 2022]. Dostupné z: https://www.resmedjournal.com/article/S0954-6111(22)00069-5/fulltext
