Pilotní program včasného záchytu CHOPN
Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) je chronické progresivní plicní onemocnění, které je ve světě i v České republice značně poddiagnostikováno. V počátku může probíhat nemoc bez významnějších projevů a pacient je okraden o možnost zvrátit její progresi. Současná prevalence onemocnění CHOPN v České republice se pohybuje okolo 700 tisíc, přičemž v péči pneumologů, kteří se o terapii onemocnění CHOPN mohou komplexně postarat, je pouze 230 – 250 tisíc pacientů.
Prvním krokem v terapii CHOPN je eliminace inhalačních rizik, a to nejen zanecháním kouření, ale i omezením inhalační zátěže v pracovním i domácím prostředí. Dle dat ze zahraničí je až 20 % případů CHOPN způsobeno nebo spoluzpůsobeno inhalační expozicí doma či na pracovišti. Z dosavadních studií je zřejmé, že zanechání kouření v časných stadiích CHOPN má největší potenciál v redukci mortality pacientů. Včasné odhalení hraje zásadní roli v v péči o pacienta s CHOPN.
Od roku 2018 v České republice probíhá pilotní program „Časný záchyt chronické obstrukční plicní nemoci v rizikové populaci“. Na vzniku projektu spolupracovala pracovní skupina České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP, Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP a Národní screeningové centrum Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) a bude celkově vyhodnocen na konci roku 2022. Výsledky ukáží, zda bude vhodné tuto metodiku včlenit do odborných doporučení a reálné praxe.
Do screeningu mohou být zařazeny osoby ve věku 40 – 69 let s cigaretovou zátěží 10 a více balíčkoroků, kteří se zadýchávají při rychlejší chůzi po rovině nebo klidné chůzi do prvního nebo druhého patra po schodech. Nábor probíhá prostřednictvím praktických lékařů, nicméně k vyšetření se může přihlásit pacient i přímo, na základě informací poskytnutých informační kampaní. Vhodné kandidáty si převezme pneumolog zapojený do projektu, ověří vstupní kritéria a pacienta vyšetří. Pneumologické vyšetření zahrnuje semikvantitativní hodnocení symptomů CHOPN pomocí dvou validovaných nástrojů, kterými jsou britská škála mMRC (modifikovaná škála Medical Research Council) a dotazník CAT (COPD Assessment Test). Klinické vyšetření se opírá především o funkční vyšetření plic pomocí post-bronchodilatační spirometrie, bodypletysmografie a vyšetření transferfaktoru. Pneumolog následně zhodnotí přítomnost CHOPN, její závažnost případně i fenotyp a eventuálně navrhne nutná doplňková vyšetření. Výsledkem do studie je buď potvrzení CHOPN, vyloučení CHOPN nebo nespecifické plicní postižení. U pacientů s CHOPN je vzhledem k vážnosti onemocnění navržena terapie a intervence ve smyslu zanechání kouření a eliminace jiných inhalačních rizik. Pacienti s nespecifickým plicním postižením absolvují kontrolu plicních funkcí po půl roce, pacienti s CHOPN po 12 měsících.
Předběžné výsledky ke dni 11.11.2021 z vyšetření 728 pacientů poukazují na dobrou efektivitu programu. CHOPN byla diagnostikována u celkem 267 pacientů (36,7 %). Šest z nich bylo diagnostikováno v rámci kontrolního vyšetření nespecifického plinicího postižení. Zajímavé je, že větší procento nemocných bylo diagnostikováno u skupiny pacientů, která nebyla odeslána od praktického lékaře, ale vyhledala pneumologa z vlastní iniciativy díky informační kampani. U této skupiny činilo procento nově diagnostikovaných pacientů 42,4 %, oproti skupině od praktického lékaře, kde bylo CHOPN přítomno u 25,7 % vyšetřených. Lidé přicházející na vlastní popud byly všeobecně starší, jejich váha byla signifikantně vyšší a ve větším procentu měli alespoň jednu komorbiditu. Více než polovina pacientů zařazených do screeningu splňovala i kritéria pro screening karcinomu plic (věk více než 55 let a cigaretová zátěž 20 a více balíčkoroků). Taktéž u těchto pacientů byl výskyt CHOPN signifikantně vyšší.
Dosavadní výsledky jsou srovnatelné se studiemi, které doposud proběhly ve světě. Například ve Španělsku byla zjištěna prevalence CHOPN na úrovni 24.3% u bývalých či současných kuřáků nad 45 let. Data z českého programu naznačují potenciál dobře cílené informační kampaně, která dokáže přimět rizikové pacienty pociťující příznaky k absolvování pneumologického vyšetření, odhalit časnou formu CHOPN a odvrátit progresi onemocnění, které je spojováno i s vyšším rizikem výskytem karcinomu plic.
Zdroj: Brat K. et al., Projekt „Časný záchyt chronické obstrukční plicní nemoci v rizikové populaci“ – jaké jsou průběžné výsledky?. Stud. pneumol. phthiseol., 82, 2022, č. 2, s. 41 – 48
