Screening karcinomu plic – první zkušenosti
Karcinom plic je v České republice jedním z nejčastějších zhoubných novotvarů a představuje nejčastější příčinu úmrtí mezi onkologickými diagnózami. Záchyt tohoto onemocnění v počátečních stadiích výrazně zlepšuje prognózu, nicméně více než 70 % pacientů je diagnostikováno v pokročilých stadiích (III a IV) se špatnou prognózou. Ke zlepšení současné situace byl v lednu letošního roku spuštěn program screeningu karcinomu plic. Tomuto tématu byl věnován panel přednášek v rámci Hradeckých pneumologických dní, přinášíme vám shrnutí celého bloku.
Sekci moderovala paní profesorka Vašáková a paní doktorka Čierna-Peterová a na problematiku screeningu bylo pohlíženo z pohledu praktického lékaře (MUDr. Král), pneumologa (MUDr. Čierna-Peterová), pracovníka na klinickém pracovišti (MUDr. Jiroušek) a na radiologickém pracovišti (MUDr. Kočová, Ph.D.). Primář Losse připojil na konec bloku přednášku o rozšířené intervenci léčby závislosti na tabáku v rámci screeningového programu.
Screeningový program záchytu karcinomu plic byl spuštěn 1. ledna 2022 a prozatím se jedná o pilotní projekt, jelikož se ho neúčastní všechna radiologická pracoviště. Předpokládá se, že pokud bude tento pětiletý program úspěšný přejde v národní program screeningu karcinomu plic. Zařazen do tohoto projektu může být každý, kdo splňuje následující podmínky:
- věk 55–74 let,
- byl nebo je kuřákem,
- vykouřil 20 a více balíčkoroků,
- je ochoten zúčastnit se programu a setrvat v něm po dobu 5 let,
- je ochoten zanechat kouření.
Účastníci programu budou odesláni pneumologem nebo praktickým lékařem na vyšetření nízkodávkovým CT (LDCT) hrudníku na akreditované pracoviště, kterých je v České republice v současné době 13.
Úlohou praktického lékaře v tomto projektu je především nábor a odesílání pacientů k vyšetření. Podle statistiky jsou v každé ordinaci praktického lékaře každý rok odhaleni 1 až 2 pacienti s karcinomem plic a stejný počet na tuto diagnózu zemře. Odhadovaný počet vhodných účastníků studie je celkem 500 000 a v každé ordinaci praktického lékaře jich je přibližně 100. Vybraného pacienta praktický lékař seznámí s programem a nabídne mu účast, mimo fyzikální vyšetření také provede krátkou intervenci v zanechání kouření a případně mu nabídne odeslání do centra léčby závislosti na tabáku. Pokud pacient souhlasí s účastí a vysloví ochotu zanechat kouření, je odeslán ke spádovému pneumologovi. Pokud není pneumolog k dispozici, může žádanku na LDCT v rámci tohoto programu vystavit i praktický lékař.
Problémem v náboru účastníků může být právě profil těchto pacientů. Mnohdy to bývají lidé s dalšími komorbiditami vzniklými v důsledku kouření, kteří navíc o své zdraví nepečují a pravidelným prohlídkám lékaře se vyhýbají. Přemluvit takového pacienta k účasti a vyslovení ochoty k zanechání kouření může být velice těžké. K psychosociálním důvodům se mohou přidat i ty ekonomické, například neochota dojíždět na CT vyšetření na velkou vzdálenost nebo i malá informovanost praktických lékařů či neúčast některých pneumologických ordinací. K celému programu byla spuštěna webová stránka www.prevenceproplice.cz, kde jsou k nalezení informace pro veřejnost i lékaře. Stránka obsahuje veškeré informace o projektu a video, které by mohlo při náboru pomoci.
Pneumolog po kontrole anamnézy a vhodnosti pro zařazení k účasti provede fyzikální a funkční vyšetření, RTG snímek plic (není povinné), opět provede krátkou intervenci zanechání kouření a odešle pacienta k vyšetření LDCT. Podle nálezu na CT je indikován další postup. V případě pozitivního nálezu je pacient odeslán do centra pneumoonkochirurgické péče, kde je dále vyšetřován a léčen. V případě neurčitého nálezu radiolog stanoví, za jak dlouho CT vyšetření zopakovat (rozmezí 6–8 týdnů až 1 rok), a pokud je nález negativní, je CT vyšetření opakováno za rok, poté třetí rok a poslední, tedy pátý rok programu.
Pneumolog může zařadit do programu i pacienta, který nemá v anamnéze vykouřených 20 balíčkoroků, ale byl exponován jinému karcinogenu nebo má plicní fibrózu. Programu se naopak nemohou účastnit pacienti, kteří mají jiné závažné onemocnění limitující jejich životní vyhlídky v příštích pěti letech (například progredující zhoubný nádor na symptomatické léčbě nebo diabetes mellitus se závažnými orgánovými komplikacemi limitujícími přežití).
Ve Fakultní nemocnici Hradec Králové bylo do termínu konference provedeno 25 vyšetření, z toho bylo 18 negativních nálezů, 6 neurčitých a 1 pozitivní. Zároveň vyšetření přinesla řadu vedlejších nálezů, jako jsou například bronchiektazie, emfyzém nebo známky infekce plicního parenchymu.
Samotný program je nadějnou budoucností pro pacienty kuřáky, zařazení do studie a opakovaná intervence v zanechání kouření zcela jistě zlepší prognózu těch, kteří se zúčastní. Je otázkou, do jaké míry budou pacienti, ale i lékaři svolní k účasti v programu.
