Screeningový program karcinomu plic konečně odstartuje

V České republice ročně karcinomem plic onemocní téměř 7 000 lidí, asi 5 500 spoluobčanů na toto onemocnění každý rok umírá. Incidence zde tak relativně těsně kopíruje mortalitu – naději na dlouhodobé přežití má tedy jen malý podíl pacientů. Jednou z příčin je pozdní diagnostika – většina nádorů plic je diagnostikována ve stadiu, kdy už léčba nemůže mít kurabilní potenciál. Změnit by to měl screeningový program, jeho pilotní část by se měla rozjet již letos. „Zatímco záchyt stadií I-II v české populaci je nyní 15 až 20 procent, ve screeningových programech může být tento podíl až 70 procent,“ říká prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti a zároveň také náměstkyně ministra zdravotnictví. Zmiňuje v této souvislosti některá data, která takový krok jednoznačně podporují. Průlomem v pohledu na screening byla historicky největší screeningová studie NLST (National Lung Screening Trial, USA) ukončená v roce 2011, která zahrnovala 53 456 participantů (aktivní a bývalí kuřáci 55–74 let, 30 bal. ročně, zařazeni 2002–2004). Studie srovnávala efektivitu screeningu pomocí nízkodávkového CT (LDCT) hrudníku oproti RTG snímku hrudníku v 0, 1 a 2 letech. Výsledkem bylo více než 20procentní snížení mortality na plicní karcinom u skupiny sledované pomocí CT. Ještě významnější je však snížení celkové mortality o osm procent u skupiny pacientů screenovaných pomocí CT hrudníku. Právě na základě této studie byl od roku 2014 v USA zaveden a pojišťovnami proplácen plošný screening rizikových pacientů pomocí LDCT. Zároveň tam již došlo ke skutečným výsledkům a mortalitu se skutečně o 20 procent daří snižovat.

Evropa na svá data ale čekala až do září 2018, kdy byly v Torontu na mezinárodním kongresu o karcinomu plic zveřejněny výsledky největší evropské studie NELSON, která prokázala snížení mortality dokonce o 26 procent u skupiny s LDCT screeningem.

“Při vytváření programu se můžeme opřít nejen o tato data, ale i o doporučení Evropské respirační společnosti k implementaci plošného programu screeningu karcinomu plic v evropských zemích,“ uvedla prof. Vašáková.

Základem screeningu je i v České republice LDCT vyšetření. To by měl podstoupit jedinec ve věku 55 až 75 let, u něhož je dokumentováno kouření alespoň 20 balíčkoroků. Musí být také ochoten účastnit se programu odvykání kouření. Počet vykouřených cigaret může být i nižší, pokud je přítomno jiné riziko kancerogeneze, například expozice azbestu nebo plicní fibróza. Kontraindikací pro vstup do screeningu je přítomnost závažné komorbidity, která by limitovala životní výhled pacienta v nejbližších pěti letech.

Důležitým aspektem je intervence směřující k odvykání kouření. Ta by měla proběhnout vždy před LDCT. Propojení screeningu karcinomu plic s nabídkou léčby závislosti na tabáku podle prof. Vašákové významně zvyšuje efektivitu programu s ohledem na náklady.

Tím hlavním cílem tohoto screeningového programu je (tak jako u všech screeningů) snížení mortality na daný karcinom. Podle prof. Vašákové lze ale očekávat i některé vedlejší pozitivní efekty. Jedním z nich je snížení prevalence kouření, což může ovlivnit výskyt celé řady dalších onkologických i neonkologických onemocnění. Program může přispět i časnější diagnostice jiných závažných onemocnění jako je plicní fibróza nebo CHOPN.

60
5759