Třetina pacientů se závažným astmatem užívá škodlivé dávky perorálních kortikosteroidů

Na tuto skutečnost poukázala nizozemská studie provedená u několika tisícovek pacientů, která byla představena na letošním kongresu Evropské respirační společnosti (ERS). 

Podle dr. Katrien Egerová z University Medical Centre v Amsterodamu se většina těchto pacientů mohla užití perorálních korikosteroidů (OCS) vyvarovat, pokud by zlepšila adherenci k ostatním lékům proti astmatu a k inhalačním technikám. Další část pacientů by mohla profitovat k novým biologickým lékům proti astmatu, dostane se k nim však jen polovina z nich. 

Pacienti s astmatem užívající vysoké dávky OCS jsou vystaveni riziku závažných nežádoucích účinků jako je diabetes, osteoporóza a insuficience nadledvin. „Každá preskripce perorálních kortikoidů by měla lékaře upozornit na potřebu překontrolovat adherenci pacienta k inhalační léčbě a inhalačním technikám,“ uvedla dr. Egerová. Dodala, že právě v éře biologických léků by lékaři měli u vhodných pacientů k terapii biologiky přikročit, aby snížili riziko škodlivého nadužívání OCS. 

OCS jsou důležitou terapií akutních vzplanutí středně těžkého a těžkého astmatu, kdy snižují riziko hospitalizací. Jejich dlouhodobé užívání ve vysokých dávkách (kumulativní dávka 0,5 – 1 gramů) je však spojeno s významnými riziky.

Dr. Egerová a kol. analyzovali informace z farmaceutické databáze 500 500 holandských obyvatel, aby identifikovali ty, kteří užívali vysoké dávky inhalačních kortikoidů – ICS (500 mikrogramů denně nebo více) společně s LABA, a kteří měli diagnostikované závažné astma dle GINA (Global Initiative for Asthma). Databáze rovněž obsahovala informace o užívání OCS (kortizonu). Autoři následně rozeslali pěti tisícům těchto osob dotazník, kterých se vrátilo zhruba 2 300. Informace z databáze lékáren umožnily shromáždit informace o užívání OCS a adherenci k farmakoterapii. Lékárníci také na vzorku pacientů hodnotili inhalační techniku. Dotazník se pacientů ptal na jejich lékovou anamnézu včetně léčby jiných onemocnění, na diagnózu astmatu a kontrolu onemocnění a na kouření. 

Bylo zjištěno, že 29 % pacientů s astmatem, kteří užívali vysoké dávky ICS, užívali také škodlivé množství OCS v dávce 420 mg ročně a více. Z těchto pacientů mělo 78 % špatnou adherenci k ICS nebo neprováděli správně inhalační techniku. Zbývajících 22 % nemocných bylo kandidáty na biologickou léčbu. 

Dr. Egerová přiznala, že její studie neukazuje, proč tolik pacientů nadužívá OCS a proč tak málo nemocných dostává biologickou léčbu astmatu. Důvodem podle ní však může být, že nemocní málo konzultují své problémy s lékaři a pokud konzultují, lékaři nevyhodnotí situaci dostatečně. Ačkoli jsou biologické léky (omalizumab, mepolizumab, reslizumab, benralizumab a dupilumab) nákladné, jejich použití u indikovaných případů by mělo být ekonomicky výhodné – sníží se výskyt komplikací spojených s nadužíváním OCS, a tak i náklady na jejich léčbu, sníží se výskyt exacerbací, a tak i počet dnů, kdy je nemocný v pracovní neschopnosti atd.

Klíčem k prevenci nadužívání OCS je podle dr. Egerové podpora pacientů při nácviku správné inhalační techniky a kontrola jejich adherence k inhalační terapii. 

Zdroj: www.europeanlung.org/en/

 

 

60
5759